Přežili jsme Ardeny
Reportáž o ústupu malého družstva Americké armády v třeskuté zimě Ardenského lesa

Hodina: 10,30
Kilometr: 0

Uprostřed hlubokých Ardenských lesů drží družstvo 2. pěší divize 38. regimentu čety C malý nevýznamný most přes říčku. Služba je zde lehká, jde o oblast prakticky bez bojů. Družstvu velí Lt. M. J. Reed a skládá se z Pfc. S. Klimowicze, zdravotníka Pvt. P. Spidera, Pvt. G. Machka a Pvt. V. Beholdera.

Nikdo z nich ale netuší, že se obrovská mašinerie německé armády dala na pochod a jejich pozice je již prakticky v obklíčení. Zpráva o tomto přišla radiostanicí na poslední chvíli a radila ustoupit za linii fronty asi deset kilometrů. Byl to také poslední rozkaz, který toto družstvo dostalo. Pak se radio odmlčelo navždy. Nikdo z vojáků ještě netušil, co je čeká a že plánovaných deset kilometrů se protáhne na nejtěžší pochod jejich života.

Hodina: 11,30
Kilometr: 4

Cesta ubíhala příjemně, o němcích nebylo ani vidu, ani slechu, pouze mráz začínal doléhat.

Hodina: 13,30
Kilometr: 13

Nalezena opuštěná vesnice,
po bližším průzkumu zjištěno, že jde o opuštěný tábor
Hitlerjugend, po provedení kontroly pokračovala hlídka dále.

Hodina: 14,00
Kilometr: 14

Nalezena vesnice, která měla být základnou naší
jednotky po průzkumu zjištěno, že je opuštěná
 a naše síly ustoupily dále.

Vesnice nám však poskytla azyl. Možnost ohřát si jídlo do vyčerpávajících deseti kilometrech pochodu byla vítaná.

Dle nalezených německých dokumentů jsme naplánovali
další trasu, tak ještě dalších osm kilometrů!

Kořistná německá mapa, censor samozřejmě zabílil jména obcí.
Tlustá modrá čára ukazuje náš postup.

Hodina: 16,45
Kilometr: 20

Po cestě není možné jít, neboť možnost kontaktu s nepřítelem
je moc nebezpečná. Uchylujeme se k taktice sledování proudu říčky. Bohužel terén nás nutí absolvovat více než deset brodů. Další pochod teď už v promočených botách je strašný!

Hodina: 18,00
Kilometr: 24

Dvacátýčtvrtý kilometr a po našich žádná stopa!
Na vojácích jsou vidět stopy únavy. skončilo vtipkování
a každá minuta odpočinku ve starých domech je vítaná!
Mokré ponožky už nikdo nemění, nikdo suché již nemá.
Došli i zásoby jídla a hlad také situaci jen přiostřuje.

Hodina: 19,00
Kilometr: 27

Začíná se stmívat a mrznout. Sníh se lepí na uniformy i zbraně.
Doktor ošetřuje další úraz. Na této fotografii vidíte zranění vojáka po pádu na zmrzlé cestě. Pádům se nikdo nevyhne. Pěšácké boty nemají vzorek a vše je na kost zmrzlé..

Hodina: 21,00
Kilometr: 30

Konečně jsme dorazili k mostu, který měl být náš.
Opět děsivé zklamání, naši nikde.
Nabíráme síly na další postup.
Teď už to přeci nevzdáme!

Hodina: 22,00
Kilometr: 34
Vyšli jsme z mapy. Třicet čtyři kilometrů za námi a stále nic.
Cesta se bohužel stočila do hor, takže nyní stále stoupáme.

Hodina: 23,00
Kilometr: 37

Mráz, zima a tma. Únava a bolest nohou.
Stále jen stoupáme do hor.

Hodina: 01,00
Kilometr: 44
Vydrželi jsme jít celé dvě hodiny do kopce,
 padli jsme únavou až na vrcholu!
Asi bloudíme v kruhu. Mapa již není.
Mráz nás nutí stále jít, pauza netrvá nikdy déle než tři minuty, protože mráz a mokré boty není dobrá kombinace!

Hodina: 02,00
Kilometr: 47

Další, ani nevíme kolikátá vesnice, opět opuštěná.

Hodina: 03,00
Kilometr: 50

Poslední fotka, jsme před našimi liniemi!

Asi dva kilometry od místa na fotografii jsme zastihli naší kolonu. Dostali jsme sendviče a teplý čaj.
Byli jsme doma, v teple a zachránění! Za 16 hodin jsme ve sněhu a mrazu urazili 50 kilometrů!