Opět chystáme jednu z našich cest po světě
a opět zaměřenou především na válečnou historii. Jedna ze zemí, kterou jsme
ještě nenavštívili je Ukrajina. Země, na které se druhá světová válka a vlastně
celé 20. století podepsalo velmi.
Tato země trpěla nejprve ve dvacátých až třicátých letech
obrovským hladomorem, který vyvolala Stalinova násilná kolektivizace a během
kterého zemřelo více než dva a půl milionu lidí. Dne 22.června 1941 Německo se
spojenci napadlo Sovětský svaz ze tří strategických směrů. Bez zkušených
vojenských velitelů a svazována nesmyslnými rozkazy utrpěla Rudá armáda značné
ztráty a velmi rychle ustupovala. Po Stalinském teroru a prakticky genocidě
původního obyvatelstva nemůže být divu, že velká část obyvatelstva vítala
německou armádu jako osvoboditele. Ukrajinci ale brzy změnili názor.
Němci pokládali území Ukrajiny za životní prostor pro svůj
národ. Šílené rasistické teorie vůdce z generálním plánu „Ost“ byly brzy
realizovány: Židé vyvražděni, inteligence uklizena do koncentračních táborů a
velká část mužské populace (Ostarbeiter) deportována do Německa na nucenou práci
(odhady jsou až k dvou milionům nuceně nasazených nebo deportovaných). Tisíce
lidí umíraly hladem, protože okupanti se nestarali o zabezpečení dodávek jídla
do měst. V 230 táborech pro vojenské zajatce zahynulo nesčetné množství lidí,
většina z nich hladem. Skoro 320 vesnic spolu s obyvatelstvem bylo vypáleno.
Celkem v období války zahynulo od 7 do 8 miliónů občanů Ukrajiny.
Nejhorší a také bohužel nejméně známá část okupace Ukrajiny
se jmenuje Babij Jar. V roce 1941 zde došlo k největší masové vraždě v nám známé
historii. Židovská část obyvatelstva Kyjeva čítala asi 130 tisíc lidí. Část
slyšela o zvěrstvech páchaných s příslušníky jejich národa a stačili uprchnout,
ale většina bohužel zůstala.
Od počátku nacistického východního tažení postupovaly za
wehrmachtem speciální jednotky SS - tzv. Einsatzgruppen. Ty měly za úkol
"očistit dobytá území od nepřátel" komunistů, partyzánů, ale především Židů.
Tyto jednotky prováděly popravy za frontovou linií. Po příchodu do Kyjeva 27.
září 1941 vtrhla tato jednotka do psychiatrické léčebny a zastřelila 752
pacientů. Dosud se ale nesetkaly s takto početnou židovskou komunitou jako právě
v Kyjevě a proto se ve městě objevily plakáty s touto vyhláškou:
"Všichni Židé města Kyjeva a jeho okolí jsou povinni dostavit se v pondělí dne 29. září 1941 v 8 hodin ráno na roh Melnikové a Doktěrivské ulice (u hřbitovů). Vezmou si s sebou své dokumenty, peníze a cennosti, dále teplé oblečení, spodní prádlo atd. Kdo z Židů neuposlechne tohoto rozkazu a bude přistižen na jiném místě, bude zastřelen."
Část obyvatel uprchla do okolních lesů,
ale většina se dostavila, protože věřila na deportaci. Co ale nemohli vědět
bylo, že na místě zvaném Babij Jar jsou již vykopané velké jámy. Původně to byla
jen velká travnaté rokle za hranicemi města poblíž hřbitovů, pravoslavného a
židovského. Také nemohli vědět že byl vydán rozkaz, podle kterého bylo jednotkám
Einsatzgruppen vydáno 100 000 nábojů. Podle německé preciznosti počítáno na
každou osobu dva kusy - první den se mělo "zpracovat" 50,000 lidí: mužů, žen a
dětí.
Masové vraždy proběhly během dvou dnů, 29. a 30. září 1941.
Lidé byli po skupinkách naháněni do předem vykopaných příkopů a na místě
stříleni. Situační zpráva, odeslaná po prvním dnu do Berlína, vyčíslila počet
zastřelených na 33 771. V dalších dnech se v Babim Jaru popravovalo dál,
nejen židé, skončila zde i velká část kulturní nebo politické špičky
ukrajinského národa. Odhaduje se, že tu zahynulo na dvě stě tisíc lidí.
Poslechni si: http://www.youtube.com/watch?v=MTDfxuj39rE
Tyto zvěrstva provedlo Sonderkommando 4a Standartenführera Paul Blobela (část Einsatzgruppen C pod vedením SS-Brigadeführera Dr. Otto Rasche).
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Po znovudobytí Kyjeva provedli němečtí váleční zajatci pod dozorem Rudé armády exhumaci: | |
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
|
|
|
| A jak dopadl ten kdo
tomu velel? Paul Blobel Během německé invaze do Sovětského svazu, byl velící důstojník Sonderkommanda 4a na Ukrajině a byl odpovědný za provádění masakru v Babij Jaru. Z důvodu alkoholismu byl 13. ledna 1942 vyřazen z velitelské funkce. V roce 1944 mu byla opět dána důvěra a měl na starost zahlazování válečných zločinů na Ukrajině Blobel byl souzen a odsouzen americkým vojenským tribunálem v Norimberku k trestu smrti. Byl popraven v Landsberském vězení 8. června 1951.
|
|
|
|
| A Paul Blobel u Norimberského procesu. Spravedlnosti neutekl a byl oběšen v červnu 1951. | |
